Jak to všechno začalo

Každý snad ví co znamená, když se řekne carving. Téměř každý si představí razantní jízdu po hranách, naklonění do oblouku, kontakt se sněhem a krátké vykrojené lyže.

Ale málo kdo už ví, že i carvingové lyže mají svoji dlouholetou historii. Vděčíme za to průkopníkům tohoto odvětví z Norska. O Norech se traduje, že se narodili s lyžemi na nohou. Používají je již více než 4 000 let a po staletí byli s lyžemi velice úzce spjati. A tak se není co divit, že kořeny lyžování nacházíme právě zde. Nejstarší zmínky o lyžích pocházejí z roku 3000 - 2500 př.n.l. a to v podobě nástěnných maleb objevených na norském ostrově Rödöy Potřeba prežít dala vzniknout prvním předchůdcům lyží. Postupem času se z lyží jako z účelného prostředku stáva sportovní náčiní.
V letech 1860 až 1870 začala éra moderního lyžování - éra carvingových lyží. V Telemarku, kraji JV od Osla se diky místním mladíkům začíná psát historie sportovního lyžování. Do té doby se lyže využívali především jako transportní prostředek usnadňující chůzi v hlubokém sněhu, a to zejména pro myslivce, farmáře a lovce. Vzhledem ke vzdálenosti jednotlivých míst se staly též důležitým prostředkem při udržování socialních vztahů.
První zmínky o lyžích jako o sportovním náčiní jsou už z roku 1060. Podle pověsti vyzval norský král Harald III. Krutý, slavný vikingský bojovník, Heminga Aslaksona, o jehož smrt usiloval, k lyžarskému závodu. Král tento závod sám uspořádal na vlastni náklady. Zvolil velice nebezpečný terén na prudkém a skalnatém kopci, kde každá, i sebemenší chyba, znamenala jistou smrt. Heming protestoval kvůli nebezpečnosti závodu a velikému riziku zranění, ale i přes námitky musel nastoupit. Jenom díky skvělé technice sjíždění a s pořádným kusem štěstí se vyhnul jakékoliv kolizi a sjezd ve zdraví přežil. A jak to tak už v historii chodí Heming se zakrátko dočkal zadostiučinění za tento závod, když Harald III. Krutý padl na válečném poli roku 1066 v bitvě u Stamford Bridge.
Další zmínky o sportovním využití lyží pocházejí z počátku 19. století z Norska. Každou neděli byly pravidelně pořádány závody mezi farmáři. Účastnilo se jich kolem 1800 ze širokého okolí. Nekonaly se pro prestiž nebo pro peníze, ale pouze pro pobavení a přátelské setkání.
Soutěž probíhala ve 4 disciplinách: 
Sladlom - jízda po zamrzlém kopci bez překážek 
Kniekelom - jízda ve volném terénu 
Hoppelom - slalom s uměle vybudovanými skoky 
Uvöslom - sjezd. 
Od roku 1850 se soutěže rozšířily po celém Norsku a začala se v nich uplatňovat určitá pravidla.
 
text: "Pól"
Blog