Sondre Norheim

Sondreho historie začíná v Morgedalu v kraji Telemark.

Narodil se 10 .6. 1825 v Overbo, malé vesničce na jihu Norska. Zde strávil i své dětství společně s rodiči, prarodiči a starším bratrem. Sondre byl velice živé dítě a měl zájem o všechny aktivity, letní i zimní. Jeho největší zálibou bylo lyžování na zasněžených vršcích Morgedalu. Lyže mu vyrobil otec z borovicového dřeva, i přesto že nebyl jeho zálibou moc nadšen. Malý Sondre unikal všedním povinnostem na farmě, o škole ani nemluvě. Lidé, kteří ho často vídávali sjíždět ty nejprudší a nejzrádnější svahy říkávali, ze se narodil s lyžemi a pro lyže. Ale ani skákání mu nebylo cizí. Ještě jako dítě přeskočil na lyžích střechu jejich domu. Sondre byl přirozeně velice hravý a veselý. Jako mladík miloval divoké večírky, kde s radostí hrával na housle, tančil a flirtoval s devčaty. 15 .1. 1854 se oženil s Ranii a odstěhoval se do Kasin, který byl později nazván jako Sondreho země. Byl šikovný po otci a tak se živil vyráběním a prodáváním různých nástrojů, mimo jiné i lyží a houslí. Stal se otcem 8 dětí. Rodina se často stěhovala, až nakonec zakotvila v krajině, kterou Sondre pojmenoval Norheim, a po které přijmul i své příjmení. Jeho rodné příjmení bylo Auverson, podle jeho otce - syn Auvera.
I přes mnoho rodinných povinností na lyžování nezanevřel. Nedokázal žít bez hor a sjezdovek. Jen tam se cítil sám sebou a svobodný. Sjížděl náročné svahy mezi stromy a skálami. Právě tyto náročné terény ho přiměly upravit svoji výzbroj. Lyže více vykrojil a zkrátil, aby se lépe vyhnul překážkám. Vázání obohatil praktickým páskem okolo paty, aby mu při riskantních skocích nespadlo z bot. V širokém dalekém okolí platil Sondre za nejlepšího lyžaře a tak s radostí přivítal pozvání na 1. národní závod, který se konal r. 1868 v Christianii, dnešním Oslu. Sondre závod bezkonkurenčně vyhrál a všechny šokoval svoji brilantí technikou.
Podmínky v Norsku nebyly v sedmdesátých letech příznivé a tak Sondreho rodina, jako spousta jiných, emigrovala do Ameriky. Znovu se usadil v Severní Dakotě, ale ani tam nebyl život o mnoho lehčí. Sondre nezanevřel na své lyžování ani na prérii. V zimě se proháněl po místních zamrzlých jezerech. 9. 3. 1897 umírá v Denbigh. Jeho hrob zůstal po dlouhou dobu 68 let anonymní. Až jeho pravnučka začala pátrat po osudu Sondreho a na jeho hrob v roce 1965 umístila náhrobek:
"Na památku Sondre Norheima, průkopníka a šampióna moderního lyžování. Rozvinul slalom a představil telemarské oblouky a kristiánky. Narozen 1825 v Morgedalu, Telemark, Norsko. Zemřel v USA roku 1897."
 
Sondreho přinos:
  • postoj - vzpřímený postoj, úzká stopa, k jízdě používá 2 hole, zatáčí pomocí telemarku a kristiánky
  • lyže - kratší, než ostatní té doby - 2,40 m, užší uprostřed než na konci; toto vykrojení usnadňovalo točení; byly vyrobené z borovicového dřeva, nesly označeni telemarkové
  • vázání - bylo vyrobeno ze svinutých provazů z kořenů břízy, rákosové; pásky byly kolem špičky a paty; pásky kolem paty byly pro lepší kontrolu lyží během zatáčení a skoku
  • telemark - oblouk používaný při telemarském lyžování; při zahájení oblouku je vnější lyže mírně předsunuta vpřed; pata vnitřní lyže je zvednuta tak vysoko jako je pokrčené příslušné koleno
  • kristiánka - tento typ oblouku se používal při alpském lyžování a pro brzdění u skoku, aby se zkrátila dráha doskoku; při točeni jsou lyže drženy paralelně; vnitřní lyže je mírně předsunuta; oblouky byly pojmenovány kristiánky roku 1901; své jméno mají podle oblasti, kde byly poprvé představeny a to v roce 1868 v Christianii.
Závodníci dlouho přemýšleli jak zkrátit dráhu po doskoku, aby nemuseli tak daleko a dlouho šlapat zpět do kopce. Řešení tohoto dlouhodobého problému přináší mistr lyžar, Sondre Norheim. Již v roce 1860 předvedl skok dlouhý 30,5 metru a dráhu doskoku výrazně zkrátil použitím elegantní pozice, kdy byla pata vnitřní lyže zvednuta. Tento typ oblouku byl pojmenován telemarský v roce 1888 při příležitosti závodu v němž se utkal zástupce reprezentujicí Sondreho školu z Telemarkenu a mladík z Christianie. Diky jedinečné technice se zvednutou patou vyhrál mladík z Telemarkenu a na jeho počest byl oblouk pojmenován telemarský. Název oblouku, kristiánka se začal oficiálně užívat až v roce 1901.
Nový styl lyžování nebyl jediný Norheimův přinos. Představil první carvingové vykrojené lyže se zdokonaleným vázáním. v roce 1867 vzniká první lyžařská škola tzv. Norská lyžařská škola.
Poprávu je Sondre považován za otce moderního lyžování. Proč moderního? Jako první začal používat lyže jako prostředku k rekreaci a sportu. Dokonce v letech 1952 a 1960 při příležitosti konání zimních olympijských her v Oslu a Squaw Valley byl olympijský oheň zažehnut od krbu v Sondreho rodném domě. Telemark setrvával v nezměněné podobě až do konce 19 století. Teprve počátkem 20. století se začaly uplatňovat nové a lepší trendy.
 
text: "Pól"
 
Blog